Co jsme udělali od minulého setkání

V této době jsme doplnili podklady pro sestavování rodokmenů z materiálů Okresního archivu v Benešově, hlavně pokud se týkalo školních matrik(zbytek), dále matrik jednotlivých obcí, domovských listů, matričních a domovských záležitostí, voličských seznamů, sčítání lidu, živnostenských oprávnění a soupisu branců a domobranců.Tyto materiály nám umožnily doplnit stávající větve a jejich vzájemné propojení. Dnes můžeme říci, že z největší části je kapacita Okresního archivu v Benešově pro účely bádání našich rodů vyčerpána, ale budeme se do archivu stále vracet, jak nám to čas umožní.

Možnosti dalšího bádání, které jsme prověřovali

Jaké další možnosti máme při pátrání po nejstarších záznamech působení našich předků?
Urbář Konopišťského panství se záznamy držitelů nemovitostí z doby kolem

1. Urbář Konopišťského panství se záznamy držitelů nemovitostí z doby kolem r. 1595
2. Přehled držitelů nemovitostí podle Berní ruly z r. 1654 , kde je i stav nemovitostí z r.1676 a využití po r.1680
3. Soupisy obyvatel podle víry z doby po r. 1620
4. Šimákovy zpovědní seznamy arcidiecéze pražské z let 1671-1725.
5. Chotkovský rodinný archiv Veltrusy (1499-1923)-(v dokumentech veřejné povahy - populace v Čechách, jsou rejstříky o narození, sňatku, úmrtí , tabely počtu obyvatel atd., v jednotlivých země rakouské monarchie z let 1780-1806)
6. Matriky gruntovní a pozemské knihy.

Podařilo se nám některé prameny probádat s tímto výsledkem

• V Urbáři Konopišťského panství (r.1595) není nikdo se jménem Fulín (Fulin , Fulyn , Folin) uveden jako držitel nemovitosti. Jsou zde však uvedeny držitelé gruntů, na kterých se později objevují držitelé Fulíni(např. Neštětice „Matouš na Veterkově“ rod Fulínů , Neštětice č. 9 (u Veterků), Přibišice „Jan Mašků naSýkorově“ rod Fulínů, Přibišice č. 17(u Sýkorů) - - - )
• Berní rula dává stejné výsledky jako urbář Konopištského panství (r.1595)
• V soupisech obyvatel podle víry není z Konopišťského panství žádný soupis jmen , protože majitel panství prohlásil,že na panství žádný není nikdo jiný než vyznání katolického. Tím je tento pramen pro nás nepoužitelný.
• Šimákovy zpovědní seznamy (jsou k dispozici v knihovně Nár. muzea v Praze) jsme probádali s tímto výsledkem:
  1672 Jan Fulín z Malšína z panství Pyšely Babice
  1676 Joannes Fulín z Barochova s v místě usazenou Joanne
  1681 z Nestažic : Dorothea manželka Fulína
  1685 z Babic : Joan Fulín , lovčí , manželka Fulína a syn z Barochova
  Toto jsou jediná jména Fulín, která se v seznamu objevují.
  Pozn. Malešín je asi 2km severně od Pecerad, přes řeku Sázavu
• Chotkovský rodinný archiv se pokusíme probádat v nejbližší době
• Matriky jsou uloženy v archivu v Praze a jsou vedené od r. 1623. V Praze jsou uloženy i gruntovní a pozemkové knihy. Tyto materiály ze starších dob lze studovat pouze s odborně školenými pracovníky. Od prvního setkání máme výpisy z matriky narozených z Benešova z r.1623-1630 (jména Fulín) a několik zápisů z matriky oddaných z let 1695-1737 z téže farnosti.
  Při použití těchto skromných údajů se pokusíme podat:
  Nástin možného rozšiřování rodu Fulínů od samého příchodu do Čech (nebo raději od r.1623). Při použití výše uvedených podkladů lze konstatovat , že rozšíření rodu mají na svědomí, jak se traduje dva bratři, jeden ve Václavicích a druhý v Peceradech.

Pecerady:

Jako nejstarší záznam z matriky je uveden 2.5.1623 jako svědek v Peceradech Matěj Folin 24.7. 1623 je v Peceradech pokřtěn Jiří Folin, otec Matouš, matka Anna, kmotra je udávána Lidmila Palasska 28.9.1630 je pokřtěna v Peceradech Dorota Fulynova, otec Jakub Fulyn matka Dorota.
Při předpokladu že uvádění otcové a svědek byli bratři, mohla by tato první rodina v Peceradech vypadat asi takto:
Otec(Fulín č.1) nar. asi 1570 (zřejmě mimo Čech)
Synové:
Matouš nar. asi 1595
Matěj nar. asi 1600
Jakub nar. asi 1605
Podle Šimákových zpovědních seznamů je v Malešíně uváděn Jan Fulín (předpoklad nar. 1648). Tento Jan byl zřejmě synem Jiřího Fulína z Pecerad, který byl pokřtěn 24.6.1623.

Václavice:

Nejstarší záznam z 25.5.1627 je pokřtěna Fulínová Magdalena, otec Václav Fulin, matka Anna, další záznam je ze 13.8.1628 pokřtěna Lydmila, otec Martyn Fulyn , matka Anna.
Opět jako v Peceradech předpokládáme, že otcové byli bratři, a tak by mohla druhá základní rodina vypadat asi takto:
Otec(Fulín č.2) nar. asi 1577 (zřejmě mimo Čech)
Synové:
Václav nar. asi 1602
Martin nar. asi 1604

U Václavické větve předpokládáme mužské potomky po r. 1630, protože podle záznamu oddaných si 31.1.1695 bral Fulín Jiří z Václavic Kateřinu, dceru Václava Žaby z Ouročnice.

Touto sondou do dávného věku našich rodů jsme chtěli pouze ukázat na to, že dopátrat se přímo k začátkům obou větví a napojit se na ně by bylo možné. Na internetu jsou k dispozici roky narození Fulínů z č.1 v Tismi kolem r. 1750 a to je necelých 5 generací do r. 1600. Když jsme se dostali do začátku působení našich předků v tomto kraji, musíme si také připomenout, jaká to byla tehdy krutá doba.

Když se narodil Jiří v Peceradech (1623), byly tři roky po bitvě na Bílé Hoře, začínala třicetiletá válka, spojená s pustošením měst a vesnic, drancováním příbytků, ničením polí a lesů. Zvláště utrpělo město Benešov a okolí, protože leželo na zemské silnici. Procházela jím vojska stavovská, císařská i cizí, bylo dvakrát okupováno 1631-32 Sasové, 1648 švédským vojskem. Od švédského vpádu v srpnu 1648 zůstalo město doslova v troskách. Podobný osud stihl i některé vesnice. Situace byla ještě zhoršena neúrodou, z ní vzešlého hladu s nakažlivými nemocemi.

Od narození Jiřího Fulína v Peceradech r. 1623 uplynulo již 378 let, tj. asi 12,5 generací
(1 generaci počítáme 30 let). Je to i 378 let úsilí o zachování rodu a práce na zlepšování společenství, ve kterém se naši předkové v minulosti nalézali.

Zpracoval Jan Fulín Přibyšice16